Po týdnu izolace, bezmoci a boje s velmi rezistentním virem (tedy nikoliv jen s rýmičkou). I cesta je cíl. A já si celý ten týden říkala, že to přeci nemůžu mít navždy a jednou budu zase zdravá a žít zase tím normálním zdravým životem. Pořád to tu není, ale už se to blíží. Teď se té fázi říká rekonvalescence. Pocit asi jako když vás přejedou parním válcem a pak vás nutí něco dělat. A taky vás potrestají seznamem prací dvakrát tak dlouhým než normálně. Vždyť jste se přeci celý týden válela :) Ale i tak je to fajn. Jít aspoň chvilku ven a mít brambory v zemi (pracoval zdravý zbytek rodiny).
 |
jen se dej pořádně do kupy, všichni tě potřebují v "cajku"
OdpovědětVymazatTo je milé i stresující zároveň. Být nepostradatelná :)
VymazatAť je brzy líp, milá Petro!
OdpovědětVymazatDěkuji. Už by se to hodilo :)
VymazatA já Vám musím poděkovat - na Vánoce jsem to nestihla, ale teď jsem si našla Váš recept na perníčky a je perfektní! Byla radost to těsto tvořit (a to jsem ho doteď nedělala ráda, že je takové lepivé) a pak i z něho tvořit...
OdpovědětVymazat...nebyl by taky nějaký vychytaný postup na polevu :-)?
Přeji brzký návrat do formy, na jakou jste zvyklá, krásné Velikonoce a těším se na další příspěvky!
Hana Malá
Hanko děkuji. Těsto je opravdu jak říkáte. A pokud v něm vynecháte kypřidlo (jedlou sodu), můžete ho použít na jedlé vytlačované perníky do forem. Na ty se chystám dneska.
VymazatNa polevu by postup byl. Vezmu bílek (bez zárodku) a velmi dobře prosátý moučkový cukr a postupně přidávám cukr do bílku a třu do pěny. Jakmile mám konzistenci bílé řídké pěny přidám lžíci horké vody (rozpustí případné nejemnosti) a lžíci citrónové přecezené šťávy (pro lesk a chuť). Následně dohušťuji cukrem až do požadované konzistence. Nechám chvilku odstát (do vychladnutí). Kdykoliv s polevou nepracuji, zakrývám ji potravinářskou folii a mokrou utěrkou. To aby neokorala a neucpávala zdobící špičku. Požadovanou konzistenci je těžké charakterizovat, je to hlavně o zkušenostech a těch létech dřiny :) Pomůžou vám ale následující zkoušky. Naberu polevu z mísy na vařečku. Nesmí z vařečky téct proudem, ale odtékat po částech. Následně zase naberu polevu na vařečku a nanesu si linku na prst. Musí zůstat konzistentní, linka se nesmí rozjíždět. Pro začátek je lepší si udělat polevu trochu tekutější. Méně se nadřete. O polevě určitě (na četná přání) nachystám článek. Stejně tak připravuji miniseriál zdobení a vzorníky sesbíraných perníkových zdobení.
Návrat do formy dneska teda bude. I když perníkové :)
Já tušila, že to bude velká věda :-). Za návod mnohokrát děkuji!
VymazatHana Malá
no toto je najlepší moment dnešného dňa!
OdpovědětVymazatobjavenie tohto blogu.
milujem vašu rodinu a tvoj vtip.
teším sa na ďalšie príspevky! ;)
Děkujeme velmi :)
Vymazat