Bududubovi

Na mateřské jsou zlomové dny. Např. když jdete poprvé po 10 měsících na pracovní schůzku. Najednou zjistíte, že jste tak úplně ještě nezhubli, že nutně potřebujete ke kadeřníkovi, něco na sebe, přečíst si něco vysoce odborného a setřást strach, že se neudržíte a budete po kavárně pobíhat a vykřikovat na kolem projíždějící bagr: "Bagr, bagr, bagr," bo dobrá matka přeci nikdy nevypadne z role. 

A pak si takhle krásní a inteligentní parkujete za pět minut schůzka a mezitím vám do telefonu sdělují, že vaše dítě si hrálo s míčem, spadlo a rozřízlo si čelo o strunu harfy. Už tak dost absurdně znějící úraz, ale diagnostikovat na dálku neumíte a tak řadíte zpátečku, pouštíte houkačku a směr dítě a pak zase směr lékař pro krásné dva stehy, bo žádná dívka nesnese ani v 10 letech představu šklebící se jizvy v obličeji (zde pravda nezafungovala ani harrypotterovská argumentace).

A z plánovaného víkendového výletu do Prahu je rázem taktéž jen rychle se rozplývající obláček páry, neboť lékař ordinuje pár dní klidu. A tak koukáme na fotky a z posledních zbytků přírodních sběrů se vyrábíme.

To jsme my. Bududubovi. Jeden za všechny a všichni za jednoho.

Jo a pokud chcete vidět i naše předokonalé příbuzné, tak ty jsou tu: http://dubanci.cz/. A tímto zdravíme jejich stvořitele Petra Václavka. Petře krása!

Sousoší Antonín a já jsem vytvořila osobně. Vypadám prý docela věrohodně.

Julinka se bála, že bude ošklivá. Tak si vyměnila postavu s tátou. Nezbývá než konstatovat, že se mu povedla i na podruhé.

Petřík se byl tento týden podívat na dnech otevřených dveří na fakultě architektury. A už se tam nejspíš i vidí :)

Jonýsek pracoval bez inspirace. Prostě zadání znělo vyrob se, tak se vyrobil. A pak si tajně pod stolem z poskládaného listu vyrobil i harmoniku. Jo!

Táta výměnou postavy s Julinkou dostal nečekaně nastavené zrcadlo. Prý prostě pořád spí. A tady má aspoň bytelnou postel i když peřina mu pořád při focení lítala sem tam :)

Fajn, že přijela i Terezka. Tady aspoň vidíme, že je jiná než většina ostatních členů rodinu. Jiná, ale naša :)

A to jsme my. Hrozně rádi pohromadě.
A do práce asi pospíchat nebudu.
Protože budu-dub :)))