sobota 7. listopadu 2015

Bududubovi

Na mateřské jsou zlomové dny. Např. když jdete poprvé po 10 měsících na pracovní schůzku. Najednou zjistíte, že jste tak úplně ještě nezhubli, že nutně potřebujete ke kadeřníkovi, něco na sebe, přečíst si něco vysoce odborného a setřást strach, že se neudržíte a budete po kavárně pobíhat a vykřikovat na kolem projíždějící bagr: "Bagr, bagr, bagr," bo dobrá matka přeci nikdy nevypadne z role. 

A pak si takhle krásní a inteligentní parkujete za pět minut schůzka a mezitím vám do telefonu sdělují, že vaše dítě si hrálo s míčem, spadlo a rozřízlo si čelo o strunu harfy. Už tak dost absurdně znějící úraz, ale diagnostikovat na dálku neumíte a tak řadíte zpátečku, pouštíte houkačku a směr dítě a pak zase směr lékař pro krásné dva stehy, bo žádná dívka nesnese ani v 10 letech představu šklebící se jizvy v obličeji (zde pravda nezafungovala ani harrypotterovská argumentace).

A z plánovaného víkendového výletu do Prahu je rázem taktéž jen rychle se rozplývající obláček páry, neboť lékař ordinuje pár dní klidu. A tak koukáme na fotky a z posledních zbytků přírodních sběrů se vyrábíme.

To jsme my. Bududubovi. Jeden za všechny a všichni za jednoho.

Jo a pokud chcete vidět i naše předokonalé příbuzné, tak ty jsou tu: http://dubanci.cz/. A tímto zdravíme jejich stvořitele Petra Václavka. Petře krása!


Sousoší Antonín a já jsem vytvořila osobně. Vypadám prý docela věrohodně.

Julinka se bála, že bude ošklivá. Tak si vyměnila postavu s tátou. Nezbývá než konstatovat, že se mu povedla i na podruhé.

Petřík se byl tento týden podívat na dnech otevřených dveří na fakultě architektury. A už se tam nejspíš i vidí :)

Jonýsek pracoval bez inspirace. Prostě zadání znělo vyrob se, tak se vyrobil. A pak si tajně pod stolem z poskládaného listu vyrobil i harmoniku. Jo!

Táta výměnou postavy s Julinkou dostal nečekaně nastavené zrcadlo. Prý prostě pořád spí. A tady má aspoň bytelnou postel i když peřina mu pořád při focení lítala sem tam :)

Fajn, že přijela i Terezka. Tady aspoň vidíme, že je jiná než většina ostatních členů rodinu. Jiná, ale naša :)

A to jsme my. Hrozně rádi pohromadě.
A do práce asi pospíchat nebudu.
Protože budu-dub :)))

18 komentářů:

  1. Hezkyyyyyyyyyyyy! A teď vidím tu harfu :-D Chudinka Julinka, ale představa té situace DÍTĚ V HARFĚ je dost komická...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na úrazy moc netrpíme. Takže když už, tak alespoň něco pořádně kuriózního :)

      Vymazat
    2. Zato naše rodina (zvlášť nebožka moje babička) si libuje v pádech z čehokoli nebo do čehokoli. Jednou o tom napíšu knihu! Ale do hudebního nástroje myslím zatím u nás nikdo nespadl :-D

      Vymazat
  2. Petro, škoda, že jste nemohli přijet, ale dubová rodinka je výborná. Perfektní detaily. A umělecká dcera je jasná :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem smutná, že jsme se nepotkaly. Moc věřím v nějaké příště.

      Vymazat
  3. Jůůva, vy jste všichni nádherní! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No na kolegy dubánky budeme muset ještě trochu trénovat :)

      Vymazat
  4. výborný!chci sukni jako jů!a moc děkujeme za divadlo...myslím, že si to Antonín užil, i když tam byl princ s obrovským zámkem a hvězdnýma brýlema a nevím proč nám stále říkali nabroušeným hlasem tak přátelé...jak máme zabít Sněhurku?Když Toník volal, že ji má zachránit, nikdo ho neslyšel a málem se rozbrečel:)jsme holt takový outlocitný duše:)ale zítra si vyrobíme kukaslíka z ponožky:)a moc vám doporučujeme navštívit v praze(až to bude s hlavou bezpečné) divadelní loutkoherecký soubor Buchty a loutky ve Švandově divadle.jsou výborní!a František nevědomky mává a pozdravuje zraněnou hlavičku, minulý pátek si rozsekl hlavičku nad okem(nebylo to tedy tak originální úraz, převrhl se nám z malého vozíčku a hlavou narazil na židličku), krve stříkalo hrozitánsky moc(nojo, z hlavy), že jsme byli oba rázem rudí gentlemani, ale nakonec to jen slepili...a kdo má jizvu je nejlepší!pac a pusu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To byla nějaká trpasličí postmoderna?! Tak snad dneska v klidu usnete :)

      Vymazat
    2. Spánek byl dobrý:)Sněhurka neuměla vařit ani uklízet, ale stejně ji trpaslíci nakonec nechali přespat:)Divadlo se mi zdálo spíš jako popovídání si s dětmi:)ale ten lustr!a schody!připadali jsme si jako princ a princezna!a taky tam byla hrozně milá podavačka lístků:)

      Vymazat
  5. tak rychlé hojení přeju...
    a co harfa, též navštívila lékaře?!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš. Na tu harfu se budu muset přeptat :)

      Vymazat
  6. Petro, kšoda, že to tak dopadlo!! mysleli jsme na Vás! Doufám, že Julinka s edobře a bez následků zotaví...a Hotel Lorenz teda vřele doporučujeme! on i celé Vršovice okolo se všemi podniky nás moc potěšily:-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Julinka se hojí. A já smutním. Moc jsem se těšila. Tak snad příště.

      Vymazat
  7. To je naprosto úžasné a moc krásně propracované. Krásná rodinka. To mi tak zvířátka z kaštanů, ale tohle je fakt krása. Přejeme rychlé zhojení a žádnou jizvu ;) Renata

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renato díky. Dubánci jsou o moc snadnější než kaštánci. Nemusí se vrtat dírky. Tavící pistole, košík přírodnin a jde to samo :)

      Vymazat