pátek 22. listopadu 2013

Už zase jedu v perníku

Tak a je to tady. Perníkováním pro mě každý rok začínají neoficiální a soukromé vánoce. Všude po kuchyni drobný poprašek mouky a cukru jako náhrada za zatím neexistující externí sníh. Těsto spí v lednici. Vůně kardamomu, vanilky, skořice a hřebíčku. A taky se mi hrozně líbí to slovní spojení "vlahý med". Je to asi tak stejně dobré spojení jako věta z filmu Amélie z Montmartru "drtit karamel lžičkou" ... i když ve skutečnosti mám lehké pochyby, že to fakt jde :)
 
 


 
 

5 komentářů:

  1. Ty formy jsou úžasné, ta Maria je z perníku???Wowww. Doufám, že manžel schválí kolo a já budu mít důvod jet do Níhova a uvidět tuto nádheru na vlastní oči:-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale moc se netěš. Perníky z dřevěných forem jsou dekorační. Jíst se nedají, jen voní a zdobí :)

      Vymazat
  2. nádhera, ty tvoje perníky jsou fakt umělecká díla....
    a ty formy....ááách...

    OdpovědětVymazat
  3. Upeču. Nenazdobím. Sedím, huba otevřená, tiše zírám a obdivuju.

    OdpovědětVymazat
  4. Perníky jsou teda nádherné, krásná jemná práce....obdivuju:-) Madona překrásná...kochám se!

    OdpovědětVymazat