úterý 12. srpna 2014

Myšičko myš, snad ani nechoď blíž

Je po žních a myši tak na poli už nic nedrží. Stahují se k lidem. To je fakt každoroční. Vcelku mě ale letos překvapilo, když jsem ráno rozespalá vstoupila do kuchyně a vchod do jídelny byl zatarasen naším velkým překlopeným jídelním stolem, na něm trůnily dvě židle a to celé bylo vyšperkované cedulí "MIŠ JE V JÍDELNĚ". Děti to jsem vás opravdu nic nenaučila? Copak si  myslíte, že toho hlodavce vaše barikády zastaví a donutí vyhladovět? Záměrně vynechávám komentář k hrubce. Ta mě v danou chvíli trápila nejmíň.

A tím se také dostáváme k mým fobiím. Ty kupodivu nejsou z myší, ale z pastí na ně. Představa že natahuji past a ona vystřelí ... brrrr. A taky bych rozhodně nedokázala tu past od myši vyprázdnit ani kdyby hrozilo, že tam snad uschne. Jenže pak jsem si řekla, že budu statečná a že žiji přeci na venkově a tahle dovednost by se ještě mohla někdy hodit. A tak jsem naládovala past kouskem ořechu a překlopila opatrně drátek. Poprvé past vystřelila tak prudce, že udělala ve vzduchu kotrmelec a já ječela tak, že pokud u nás nějaká myš byla, sbalila ranec a šla dobrovolně vyhladovět na prázdné pole. Druhý pokus dopadl lépeji. Sice jsem past natahovala s přimhouřenýma očima, stále čekajíce ránu, ale nakonec se mi podařilo past donést až pod skříň. Pak sklapla podruhé. Na můj prst. Nevím jestli takhle nějaký osvícený lékař radí léčit fóbie, ale já už ji mám o moc lepší. I když jsem se závěrem rozhodla, že tuhle činnost přenechám raději jiným dokud to jen jde :)

Trochu uklízím a hnízdím a užívám si 14 dní bez dětí. A taky zachraňuji. Třeba ze sběru papíru nepovedené malby. Já nevím proč, ale třeba tahle (patrně si Terezka uvolňovala ruku nebo míchala barvy) mě úplně fascinuje. A ten klacek na závěr jsou naše nové věšáky dětem do šatny. Konečně! 






10 komentářů:

  1. Dost dobrý, krásně jsem se zasmála, jako kdybych se viděla. Mám to stejné, jen jsem se "MIŠIČKY" naučila lovit na Nivu. Zlaté děti, musely Tě Peťo mooooc potěšit, takové opatření - super nápad.Ala

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď mě momentálně potěšily maximálně. Po týdnu na táboře ze sebe nevypravily ani řádku a dneska došel první dopis. Pro našeho PSA :) Prý se mají kostrózně a má brzo odepsat :)))

      Vymazat
  2. Myšičky... noční můra. Doslovně. Dneska jsem nad ránem slyšela jednu šmejdit za sádrošem za postelí :-(
    Pozitivní je, že mne jejich přítomnost v domě nutí hejbat s materiálem v pracovně, aby je nenapadlo ji kolonizovat, negativní je, že se stěhují do domu tak o měsíc dřív, než je v kraji zvykem. Vyhodnocuji to jako příznak brzkého nástupu fuj zimy.
    Jezevčice Bára je dobrá myšilovka. Když ví, že je viděna, tak je hlasitá a demonstrativní. To uloví piškotek. Páneček je měkkoň. V noci je tichá a zákeřná a ráda se chlubí úlovky. Dělá mi výhřad na polštář. Svatozář si představuji jinak. Pohodové probuzení rovněž.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsou tu brzy. Nečekané, nezvané... Brzkou zimu bych letos brala. Zatím mi to počasí připomíná tropy. Vlhko, teplo a já se jen tak motám.

      Vymazat
  3. Juuuuuj. My sme prešli na chytanie živých myší do klietky. Skúšali sme aj do naklonenej fľaše, ale .. mala príliš veľkž rozum, myška malá, alebo jej salámka nezavoňala. Zato na čokoládku....panečku...tá jej šmakovala. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na čokoládu? Máte nějaké rozmazlené myši :)

      Vymazat
    2. Naše myši se taky perfektně chytají na čokoládu. Nejraděj hořkou. Opravdu.

      Vymazat
  4. hehe můj bývalej kluk, nynější muž mýval ve vejminku po babičce, kde bydlel, taky myši. jenže my byli v tý době BOJOvníci za práva zvířat, vegetariáni a nevím co všecko dalšího a tak jsme myškám poctivě sypali zrní:)smrad nám nevadil, stejně jsme chovali potkany:)
    a obraz parádní!taky bych ho vytáhla...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem teď v těhotenství taky vegetarián. Neplánovaný, ale to dítě maso prostě nechce. Za zvířata bych bojovala do roztrhání těla, ale za myši NE a NE :)

      Vymazat
  5. Moc, zdravím, když to tu tak pročítám s směju se, tak se musím podělit o jinou myší historkou.
    Uháčkovala jsem tchýni na chaloupku mýdlenku (dle bududub inspirace:-), akorát hooodně barevnou) a jak tak sedíme na venkovním posezení u kávičky a kocháme se výhledem na Beskydy, tak taková krásná myšička leze po tom venkovním vodovodu, vesele se rozhlíží (i po nás) a směle se prokousává přes bavlněnou síťku (novou!!! krásnou!!!) až k mýdlu. Mýdlo slastně žere... Za chvíli se přidává i její spolubydlící...
    Absolutně se nás nebály a jedly mýdlo a my borůvkový koláč. Takže beskydské myši z dřevěnic žerou mýdlo, alespoň ušetříme a čokoláda či ořechy zbydou pro nás! Cha! Mia

    OdpovědětVymazat