Yarn Along 10

Projekt: opět vesta Milo. Až budu velká, chci se živit pletením těchto super geniálních vest.

Klubíčka: 2 ks Rowan-Tweed odstín keld.

Kniha: Lidové lékařství - sestavení vyzkoušených a osvědčených domácích a léčivých prostředků - 2x vyznamenáno záslužnou medailí.

RAČTE PŘESNĚ ZKOUŠETI!

DOPORUČUJE SE SAMO SEBOU.

"Účel této knihy nepotřebuje asi žádného dlouhého výkladu. Kniha ta máti býti malým ukazatelem jak rodině, tak i jednotlivci a má poučiti čtenáře o upotřebení rostlin a látek rostlinných za prostředky léčivé. Ve venkovské domácnosti a všude tam, kde nelze lékařské pomoci obdržeti v každý čas, kde běží o náhodu nebo dočasnou nevolnost, má kniha sloužiti za rádce. Při levné ceně jest každé rodině a každému jednotlivci umožněno knihu tuto si zakoupiti. Račte laskavě knihu tuto v kruhu svých přátel a známých dále doporučovati, aby byla také uvedena tam, kde dosud ještě není známa. Pokyny k dalšímu zlepšení i případné opravy se vděčně přijímají."

Čmýra

K docílení čmýry vezme se zeměžluč, rozrazil a černobýl, každého stejný díl, připraví se z toho čaj a pije se po koflíku ráno, v poledne a večer. Dále se užívá šafrán naložený v červeném víně, z čehož se užívá každý večer malá lžíce. Velmi dobře působí také vlažné lázně nohou s talířem dřevěného popele, k němuž se přidá lžíce soli, ale nesmí se brát příliš horké, neboť jinak stoupá krev ke hlavě. Také jest prý dobře píti odvar z divizny. Nebo se koupí v některém hokynářském nebo ovocnářském obchodě, droguerii nebo v lékárně pražené kdoulové řezy, dají se do hliněného hrnku, ve kterém se vaří s dobrým starým vínem červeným. Při prudce se dostavující čmýře připraví se čaj z přesličky. Velmi dobře také působí také čaj z kořene mochny nátržníku...

Čmýra by se měla určitě zařadit do vyjmenovaných slov a znovu zavést i do jazyka českého mluveného. Je to tuze krásné české slovo. Určitě mnohem mnohem hezčí než výraz "jahodovky" či "menzes".  Celá kniha je plná užitečných pokynů, kterak se přírodně léčit. Například doporučuje pít cukerný roztok při pohnutí mysli, při velkém uhřátí a při uleknutí. 

Máte nějaký problém? Napište mi a já vám ráda vyhledám, jakže na to šli naši předci.

Pletky vrbové

Čím častěji ji obroubáš, tím hustěji se obalí. Co to je? 

Vrba - dobrák strom. Patří ke každé chalupě. A ne nadarmo se říká, že všude se jako vrba ujme a že ji můžete v potoce utopit. A co pořád nějak nedokážu? Asi to "mlčet jako vrba" a být klidná, když do mě někdo "hučí jako do vrby", ale pracuji na tom :)

Každý má své místo kam se rád schová, když už je toho žití na něho trochu moc. Já mám Martinu a její Dům pod jasanem. Komu chybí vnitřní klid a nosí v sobě nahromaděný stres, ten by měl vyhledat přítomnost nejen Martiny, ale i přítomnost vrby. Já si tou chvilkou s Martinou,  vrbou a samozřejmě i s nejvyšším mistrem vrbařským Oldou zase uvolnila tvůrčí myšlenky, obnovila životní elán, setřásla únavu a rozehnala všechny pochybnosti.

Marti, Oldo, vrbo a celý tvůrčí kolektive, velké díky.

Základ koše na 20 prutů. 

Příprava na zakončení koše.

A tady je výsledek toho všeho ... že by na zeleninu?

Toto bude zahradní objekt. Zatím je to jen takový základ, ale už to finále úplně vidím :)

Martina a Olda.

A proutí, proutí, proutí.

Chvilky meditace.

A vrcholný výrobek vrcholu. Jak to dopíšu, beru ho pod rameno a šup s ním do zahrady. Dovnitř lichořeřišnice a zvenku popínavý fazol.

Yarn Along 9

 Vesta pro syna kamarádky. Pletla jsem mu k prvním narozeninám svetr, ten ale skončil ve sběrných surovinách. Že vám to není jasné? To bylo tak. 

Pletení sebou tahám všude jako kočka koťata. A tak jsem téměř dokončený svetřík hodila v igelitce do kufru auta. To aby bylo co splétat i na cestách. Po příjezdu domů byl čas tak akorát na plotnu a pračku a pletení ostávalo v kufru auta dál. Následně se děti rozhodly, že nastal pravidelný čas pro návštěvu sběrných surovin. Naložily tedy do auta balíky papíru a tašky s hliníkem a s jasnou vidinou přilepšení si ke kapesnému poprosily tátu, aby jim to následující den odevzdal do sběru. Odevzdal vše. Včetně mého pletení. Úkol prý zněl jasně.

Projekt: vesta Milo, Inspirace tu, návod zde. Helčo mockrát díky, pletení jsem si užila.

Klubíčka: 2 necelá klubka Merina od Vlnapu a zbytek Merina extra fine od Dropsu. K tomu zlatému odstínu od Dropsu teď mám obzvlášť silný citový vztah.

Kniha: Ovocné pochoutky v našem jídelníčku. Kniha je z roku 1965 a čtu s chutí. Taky rozšiřuji obzory. Do přečtení této knihy jsem měla v ovoci značné mezery. Např. znáte čínské ořechy, japonskou mišpuli, kašu, klikvu, limy, oskeruše, persiko, vlochyni či tomel? A víte jak vypadá a jak se zpracovává svatojánský chléb? Já už jo. A navíc ta knížka tak retro voní.

Zkusila jsem podle ní koláč. Linecký s citrónovým krémem a kokosovou drobenkou. Cukrem se v roce 1965 rozhodně nešetřilo, ale i přesto byl famózní. Ano, byl. Už není.

Nedělní

Rumunsko u nás

Tak jsme doma. Rumunska jsem stále plná a vidím ho všude. Hlavně v naší stodole, tam je ho hodně. Škoda ji po těch předcích uklízet. A ten můj nový pleteno háčkovaný recyklovaný kabátek nazvaný pracovně "Jsem v zahradě" mi rumunský venkov taky trochu připomíná. Rumunsko bude, tak trochu všude...

Prieskum na VŠVU

Včelaři v Rumunsku

Trochu úzce profilovaný příspěvek, ale my teď včelařstvím prostě žijeme. A tak si klidně slezeme ze stráně, brouzdáme se vysokou trávou ke včelínu a riskujeme i nějaké to žihadlo od rumunské včely. Závěr? Rumunské medonosky nejsou ani zdaleka tak hodné jako ty naše.

Neděle na cestách

 Rumunské malované kříže. Co kus to originál. Jako člověk sám.