Pravidelně a už pár let dětem ty tábory závidím. Kluci začali jezdit jako malí kluci a teď už jsou začínající vedoucí. Báječná, nadšená a odhodlaná parta. Laskaví, ale kurážní nadšenci ladící vše do sebemenších detailů. A nástupiště, Bertíkovi fazolky a klobouk co skutečně mluví (prý asi mikrofon :)
Jednou týdně oddílová schůzka, jednou měsíčně víkendová výprava a jednou ročně tři týdny absolutní a pohádkové svobody, přírody a taky trochu toho opravdového kamarádství.
Neskutečné...naše děti také byli na táboře- skautském-téma stejné a dokonce jsem si musela přiblížit fotku u stanů, abych zjistila, jestli to není "naše" místečko U Doubků....není, ale je tuze podobné....zdravíme další zdatné bradavické studentíky...:o)) Krásné léto přejeme. Martina ze severu...
OdpovědětVymazatMartino taky zdravíme a taky přejeme. Nedáme tu studentskou sílu dohromady aby třeba zkusili přičarovat déšť a chladněji? :)
VymazatSkvostné. Parta na nástupišti, děti plné očekávání, šuškanda ve stanu v noci... Ó, ó, ó...
OdpovědětVymazatŠuškanda je parádní. Úplně je slyším. Když společně stanujeme a občas nepozorována projdu kolem stanů ... páni to se dozvím věcí :)
VymazatNádherné :-) Jsem ráda, že v dnešní digitální době tohle stále přetrvává :-)
OdpovědětVymazatPro děti je to škola života. Mám radost, že se nebojí vzít do ruky nůž, sekeru nebo třeba i škrabku na brambory a že jim pak ta práce pro ostatní dává i smysl. A já se o ně pak vlastně taky nebojím :)
VymazatTo je krása. Hned bych taky vyrazila.
OdpovědětVymazatMěli by to dělat i pro dospělé. Já to říkám pořád :)
Vymazatjů to je paráda!
OdpovědětVymazatViď? :)
Vymazat