Indiáni ze statku

Zahajujeme.

Plackami, zpěvem a velkými plány :)

Prázdninové šolichačky

"Okurková sezóna". Není to práce. Jsou to jen stovky malých šolichaček. A taky drobných i větších prázdninových potěšení. Ráno v klidu káva, koláč a pár pletených řad. Buzení dětí. Procházka do lesa. Do pusy a do bandasky borůvky a do ruky nějaké to kvítí. Ušít 20 čelenek, pytlíčků na talismany a praporků pro malé indiány. Po zjištění, že ani přes opakované prosby se mi sušák na prádlo prostě sám nikdy nepostaví, zaběhnout koupit šňůru a napnout ji na dvorku jen tak z bodu A do bodu B. Sušička fajn, ale co vám nahradí ten pocit, třepnout každým kouskem příjemně studeného prádla, řádně přikolíčkovat? A pak to chození a osahávání jestli je to suché už všude a sbírání sluncem provoněného prádla do starého proutěného koše. Těžší prádlo na šňůře podložit hráběmi a hle už to vše má účel i sportovní. A pak uvařit i něco lehkého k obědu, upéct chleba, borůvkové koláče a po obědě siesta. Kdepak já nespím, já jen tak přemýšlím co střihnu Julince z té medvědí látky co si vybrala a nechala vysrážet před obědem...

A přece se točí

Nejsme příliš zdobné, my holky bududubky, ale když už nás to popadne, pak je i 7 m tylu málo. Kolová puntíkovaná sukně (látka od Veselé jehličky) a tylová univerzální spodnička. Bez těch metrů tylu se s ní dá pohodlně šplhat po stromech pro třešně a s tou bílou záplavou si půjdeme (už zítra) pro vysvědčení. 

A přece se točí :)

 Reklamní okénko

Maňana

Tento příspěvek je maňana. Rozuměj tím odklad všech věcí, úkolů a povinností k vyřízení na zítra, na později nebo na nikdy :)

Nejlepší ochrana před utonutím - pořádně nafouknout tváře.

A plácáme.

Jen tak z nás budou dobří podvodníci.

Pozor na starší bratry!

Doprovod - Žofie I. pochcaná - z Boží vůle náš pes. Kříženec jezevčíka a angorské kozy nejspíš.

Minutu ticha za ty, kteří v těchto těžkých dnech nemají na zahradě či za ní rybník...

Z vody nás zažene jen bouřka.

Jenže z toho mráčku zase pršet nebude.

A tak si doma dáme kytku ředkviček.

A samozřejmě jahody :)

Jahodová pohodová

Taky zavařujete ve 33 stupňovém vedru nebo jsem s touhle úchylkou zcela ojedinělá? Ve staré kuchařce jsem objevila úžasný recept na citrónové jahody a jahodový sirup. Už byla bublanina, tvarohový dort a další obdoby jahodových moučníků. V mrazáku trůní 100 ks tvarohových knedlíků s jahodami a taky jahodová dřeň. Navečer si dáváme mražené jahodové semifredo, občas i jahodový kefír, koktejl nebo jahody jen tak.

Nedávno jsem četla rozhovor se Zdeňkou Panovskou ze senzorické laboratoře Ústavu chemie a analýzy potravin. Ta mimo jiné prohlásila, že kdyby všechno, co voní a chutná po jahodách, mělo být z jahod, potřebovali bychom samostatnou planetu, na které bychom ty jahody pěstovali.

Nevěřím. U nás je momentálně z jahod úplně všechno a stačí nám na to jeden záhon :)

Mějte se jahodově.

Dvě

Dvě ženy. Malá a velká. Jedna plete a druhá se ráda plete. A když se sejdou, tak i rády pečou. Nekonečná inspirace kuchařky ze Svatojánu. Konkrétně sezamky (já) a pudingový koláč s angreštem (Terezka).

Senoseč

Žádná romantika. Dřina to je. Po dvou dnech mozouly a záda bolí i ze spaní. Navíc pořád úpěnlivě sledujeme počasí. Jako právě teď. Zvedá se vítr. Nu co už, zvedáme se taky :)

Tak nevím, co si o tom počasí myslet. Raději budu zase chvilku sušit v bezpečí domova. Prozatím libeček, máta, meduňka, šalvěj a květ černého bezu. A dárek nad dárky. Poslední dobou mezi mé nejoblíbenější dárky patří semínka čehokoliv. A když jsou navíc doplněna pravým českým krasopisným komentářem, tak to je úplně nejvíc. Děkujeme.

A aby toho nebylo málo. Pořád se statečně učím včelařit. Momentálně dělíme superorganismus včel na více včel. No doufám, že u včel neplatí, kdo chce víc - nemá nic.

Vivat síťovka podruhé

Tentokrát ale bude opravdová, síťovaná. Když jsem na blogu zveřejnila návod na háčkovanou, hlavou mi pořád šla trochu zapomenutá technika síťování. Dostala jsem kontakt na pěkné stránky o uzlech všelijakých, včetně techniky síťovací. Ale nešlo to. Ten zpropadený uzlík ne a ne být tam kde bych ho potřebovala, připraven nést váhu i několika kilogramů pomerančů. 

Chtělo to nakopnout. Bohužel nenakoplo ani pár hodin strávených na kurzu. Síťování jsem pokorně odložila jako textilní techniku, kterou už nepokořím. Jenže pak s tvrdostí dubu jsem jehlu doma vytáhla znova a odstřihovala a odstřihovala tu nepovedenou první řadu. V síťování se totiž nedá párat. Jak je uzlík zatažen, je to navždy.

A pak s nadšením nepopsatelným jsem k první řadě zasukovala druhou, třetí... třicátou šestou. Ladnost rybářovi ženy mi rozhodně ještě chybí, ale je to tu!

A víte, že první síťovka na světě se narodila u nás na Vysočině? Pokud se o síťování a jeho historii chcete dozvědět víc tak tady. Krásné vzpomínkové retro video na síťovku tu.

Konec igelitu prosím.

Objednala jsem si menší jehlu a chystám se na síť s pidiočky na které by se dala vyzkoušet i vysněná technika vyšívání do sítě. 

Pro představu inspirace z Pinterestu.