úterý 4. srpna 2015

Když ...

Často se diskutuje o nedostatečném počtu pohotovostí. Já říkám, že na to co dělají je jich až moc. 


V sobotu se mi zablokovala záda. Bolest to byla (a po 10 dnech stále je) hvězdičková. Přesto jsem se snažila vydržet do neděle. V neděli už byl můj stav na blázinec nebo skok z okna nebo na neodkladnou zdravotní péči - návštěvu pohotovosti. Na místě mě překvapil nemalý počet pacientů (cca 50) z nichž neodkladně vypadali jen asi dva. Nějaká paní úplně bledá a já, zakousnutá do manžela, vydávající skřeky lehce tlumené zbytkem sil a statečnosti doprovázena naším 5 měsíčním kojencem. Po té co manžel oběhal půlku Brna, aby si rozměnil peníze a mohl mi zakoupit 90Kč poplatek, který je podmínkou ošetření se vynořila sestra a když viděla naši srdcervoucí trojku prohlásila, že nás tedy vezme co nejdříve. 

Plazila jsem se po celé čekárně a děsila lidi tak dlouho dokud se nepřidal solidárně i synek a tudíž jim nezbylo nic jiného než nás konečně vpustit do svatyně službu konající lékařky. Mezitím se mi začali dělat mžitky před očima a zmrtvěla mi celá levá ruka. To už jsem se opravdu cítila akutně a zažehnala všechny výčitky toho, že je tady takhle v neděli otravuji. Lékařka se jevila sympaticky a tak jsem ji mezi výkřiky bolesti odpovídala na dotazy jako co a kde pracuji, jaké mám alergie a nemocné sourozence a tak. Pečlivě si vše zapsala a pak se mě zeptala:

 "Chcete něco proti bolesti?" 
Já na to: "A co můžu, když kojím?" 
Ona pobaveně: "Tak maximálně paralen". 
Já naivně: "A pomůže to?"...

Pak mi vrazila papír do ruky se slovy: "Kdyby to nepřešlo zajděte si po neděli někam na neurologii. A to dítě už máte taky velké aby mohlo umělé mléko".


Dohra byla taky: Ráno volal manžel místní neuroložce. Vylíčil ji můj stav, protože já už toho nebyla schopna. A ona, že mě ráda vyšetří, ale prvně si mám zajet k obvodnímu lékaři pro doporučení. Bez toho to prý nepůjde. No nakonec to šlo, ale bolesti jsou pořád velké. Prý se to mělo řešit hned, teď už je to moc rozjeté.
Prosím politovat :)

Jo a domů nám přiletěl pták. Když mi teď nemůžeme za přírodou, příroda klidně vletí i k nám. Je to od ní moc pěkné. Au.


28 komentářů:

  1. Tak já tedy upřímně lituji a posílám virtuální pofoukání ;-) A snad bude brzy dobře! Ty posměšky ohledně kojení mi už pěkně lezou na nerv..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono si jeden nevybere. Kojí - je to špatně. Nekojí - je to špatně taky :)

      Vymazat
  2. Tak to je jedna perla za druhou a těžko říct, co z toho je horší. Ať je brzo líp!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Moc bych to potřebovala. Nevím co je horší. Jestli ta bolest nebo ta nemožnost cokoli dělat.

      Vymazat
  3. Milá moje jak já ti rozumím!právě teď přestávám pátou noc se zubem moudrosti-tedy dvěma. rostou jako šílený, nemoudrý. Jeden mi roste do tváře a druhý tlačí do rovnátkami narovnaných zubů. protože měli dva kluci z mých tří střevní hrůzózu, pořád jsem do sebe rvala tucty uklidňujících prášků, že to přejde. naštěstí už nekojim. ale stejně nepomáhaj!dnes ve tři ráno jsme se rozhodli, že tedy opravdu nutně potřebuju zuby vytrhnout. ejhle, není doktor. na dovolené. tak jinak. pohotovosti zuby moudrosti netrhají. uf. soukromá ordinace. když si to zaplatíte...jeden 3 tisíce plus rentgen 1,5. Vybrali jsme tedy našetřené peníze na koupi stromů na podzim...a ve tři tam jdu!drž mi palce!já se tak bojim! a moc tě lituju a foukám!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je snad ještě příšernější stav než ten můj. A to nemá pan doktor za sebe zastupujícího pana doktora? A není to povinné ho mít když neordinuje? To teda na tebe myslím jak hrom.

      Vymazat
  4. Velmi, velmi soucítím - mně pomáhá tohle :
    http://www.lekarna.cz/thermacare-lbh-hrejivy-zabal-na-zada-2ks/
    Přeji brzké rozpohybování a zdravím.
    Ela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Suché teplo opravdu pomáhá. Než se narodil Toníček našila jsem mu z našich pecek od višní hřejivé polštářky a teď mu na ně pořád chodím. Děkuji za tip.

      Vymazat
  5. Uff... Je mi líto, že tolik trpíte. A s miminkem. Dá se to vůbec zvládnout? Přebalování, poponášení...
    Manžela chytla záda na jaře po návštěvě Wikylandu (zábavný park) s dětma. Byl nadšen, že může na všechny atrakce. Když skákal z trampolíny dolů, cosi mu v páteři křuplo. Večer to ještě šlo, ale ráno již nemohl vylézt z postele. Na toaletu (cca 5 m) lezl dvě hodiny po čtyřech, nadopován prášky. Paní doktorku máme až ve městě, a ta při konzultaci telefonem trvala na tom, ať zavoláme záchranku. Manžela odvezli s houkačkou, den pobyl v nemocnici na kapačkách. Říkali, že to budou plotýnky. Chtěli si jej tam nechat, ale znáte chlapy, chtěl domů... Týden ležel, než se mohl jakž-takž postavit na nohy.
    Dohromady jej dal pan neurolog a rehabilitační doktorka., doporučení jako kapacity v oboru. Ale trvalo to pár měsíců... Zjistili, že nejde o plotýnky, ale o vykloubenou kůstku.
    Držte se...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Manžela zdravím. Kdo neprožil nepochopí :) Strašili mě také plotýnkou, nakonec to byl zánět nervu. Tak snad z nejhoršího venku. První týden jsem nemohla vůbec nic. Teď už šolichám. Bez pomoci bližních by to nešlo.

      Vymazat
  6. Měla jsem podobný problém když byl mým dvojčatům rok...pomohla mi nakonec akupunktura a homeopatikum Rhus toxicodendron. A taky to, že jsem si uvědomila, že si toho na svá záda nemám nakládat tolik- ať už fyzicky nebo i v přeneseném významu slova. Držím palce ať je líp

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za rady. Beru je velmi vážně. Zvláště to s tím nakládáním si na záda.

      Vymazat
  7. Jana Nožičková5. srpna 2015 v 7:50

    Cítím s vámi.... to stejné se stalo mě, kdyzž jsem baly sama doma s 3měsíčnímsynem. Takmi ruplo vzádech, že jsem skončila na zemi a nepohlase.Muselajsem si zavolat záchranku... posílám pozitivní energii,ať to rychle přejde

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Prý za to mohou hormony, nošení a kojení a kdovíco ještě. Zlé pryč a úlevu sem :)

      Vymazat
  8. Moc Vás lituji a taky nesmírně obdivují:o). Ať je Vám brzy líp;-).

    OdpovědětVymazat
  9. Tak to je mi líto, takové zdravotní komplikace by se matkám kojenců neměly stávat. Posílám myšlenky, ať už je zase dobře.
    Mě stačila 14dní po porodu střevní chřipka. Ale mít takto zablokovaná záda volali by jsme asi záchranku.
    Oni mi to poradili i samotní zachranáři, když muže v březnu chytly nečekané úporné bolesti hlavy, kdybych s ním a s kojenečkem měla jet 35 km do krajského na pohotovost, čekat v čekárně a stejně to ošetření pak probíhá úplně jinak. To bych asi nedala a to jsem celkem odolná.
    Takto ho vyšetřili, poměřili a kapačku mu dali přímo doma, kojeneček spal a ani ho záchranáři nevzbudili. Ale se vší pokorou často myslím na to, že jsem ráda, že u nás to aspoň takto funguje, co by za to jinde ve světě dali..
    Držím palce.

    OdpovědětVymazat
  10. Peti, ty už jsi jako ten polámaný mraveneček. Úplně mi to naskočilo, jak jsem si přečetla vše výše popsané. Drž se!
    A ať je již brzy o moc lépe!!! Mia

    OdpovědětVymazat
  11. Držím palce. Na vlastní kůži vím, jak umí záda bolet. Tak hlavně ať je co nejdřív líp...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani díky. Bohužel státní zdravotnictví a západní medicína nepomohla. Tak jsem u soukromníků a východních mudrců a lepší se to. Pomalu, ale lepší :)

      Vymazat
  12. hmmm, jen to potvrzuje naše bohaté příšerné zkušenosti se zdravotnictvím a klasickou medicínou vůbec. to, co naši "lékaři" dokážou vypustit z huby by snad někdy mělo být i trestné. alternativám zdar!!! a Vám zdar a sílu. Obdivuju, jak vše zvládáte.... Jana z HK

    OdpovědětVymazat
  13. Radu nemám, tak aspoň polituju. A foukám - jestli těm zádům průvan nepřihorší...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dozvěděla jsem se, že zdravým zádům průvan neškodí. Prý sejme jen záda nemocná. Zajímavé zjištění :)

      Vymazat
  14. Ajajaj, já skončila stejně- synovi bylo pět týdnů. Odvážela mě záchranka, nebyla jsem schopná se ani hnout. Při odvozu mě donutili jít samotnou, v křečích jsem křičela na celý barák. Kojila jsem, z neurologie volali do porodnice, doporučili jim něco na akutní uvolnění a po nezbytně nutnou dobu jsem ráno a večer brala diclofenac. Stalo se mi to 23. prosince, na Silvestra jsem už určitě byla bez prášků a i bez bolesti. Když mi bylo líp, vysadila jsem ten večerní, to tuším už po cca třech dnech. Od té doby mě bolela záda jen jednou, dala jsem si jeden diclofenac a přešlo to. Od té doby vím, že je lepší si okamžitě dát prášek, než pak dostat veledávku nějakého utrejchu a nebo se modlit, že to třeba přejde. Mě to teda rozhodně nepřešlo, spíš naopak.
    Příčin bolesti zad je mnoho, po porodu se to občas prý stává. No tak snad to přejde!
    Eva

    OdpovědětVymazat
  15. Dobrý den, naprosto rozumim a lékařku z pohotovosti bych hnala.kojimdruhe dite.soucet 5 let.mockrat me hnali s paralenem a doporučením ne kojit. AZ Stara zkušena paní doktorka po vytržení zubů s akutním zánětem dásní a homeopatiky ....mi řekla, že stres z bolesti je horší než trochu analgetik v mléce. Stejné nejsem průtokový ohřívač a i diteti dáte nurofen, že☺.Doporučuji zavolat pediatrii, tam poradi co můžete při kojení za léky. A můžete toho hodně. Farmaceutického firmy jen nesmí na kojících testovat.ale deti léky berou, takže pediatr ví a poradi.drzim palce!

    OdpovědětVymazat