Začala jsem pracovat na novém vzorníku stehů. A pak najednou v hlavě vidím babičku s dřevěným hříbkem jak látá ponožky. A tak jsem si od toho (považ zase růžového) saténového stehu odskočila trochu bokem a moderně a vlastenecky jsem si zalátala. Hold to zase nebudou stehy úhledně v řádku :)
Že bych začala látat ponožky trikolorou? S vlastenectvím je třeba to vzít pěkně od podlahy! Zvláště nyní, v době zemanovské...
OdpovědětVymazatPravdu díš pravdoláskařko spřízněná :)
VymazatKdysi jsem vyšívala, už ani nevím co, ale pamatuji si, že návlek byl fialový. Bývalý přítel byl ponížen skládáním hory jeho vlastních fuseklí. Mrštil po mne jedním párem vlněných zelených se štěknutím, že díra. Ustála jsem tuto hrubost. Ustřihla nit od výšivky a velice pečlivě tou fialovou bavlnou zalátala klubající se palec. Zdálo se mi to takové suché a nehezké, tak jsem přidala bílé okvětní lístky. Opravenou fusku dala ke druhé, zamotala do sebe a byla zticha. Byly to ponožky uniformové... s hipíky nekompaktibilní... Ano, v den nástupu celého útvaru měly úspěch. Líbily se všem. Kromě majitele.
OdpovědětVymazatVyslala jsi mu jasný signál. Miluj se a neválči :)
Vymazat