HUGO

Parťák a vánoční dárek pro č.5 se rodí postupně. Ušit je z úpletu a vyplněn ovčí vlnou. Teď už má účes, úsměv jak malovaný a rukou si taktně zakrývá to, že je chlapeček se vším všudy. Prostě cudný kluk jak má být. A vypadá prý trochu jako já. Asi ty vlasy nebo co :) Julie mu právě vyrábí rodný list a já mu jdu rychle ušít aspoň ty trenýrky.

Valné hromady

Poslední hromady před zimou. 

Řepa.

Petržel a mrkev (a taky celer, pórek, fazole, dýně, papriky a kupodivu letos nám stále ještě plodí i maliny).

Děti.

Vlna na předení.

 Pro všechny zvídavé ručně psaný návod od nonšalantního výrobce tuzemských kolovratů pana Zbranka.

Sama doma

Dlouho nebyl a teď se podařil. 

DEN.

Rodina přivolávala deště a kdo ví co ještě. Pro zájemce lehká ukázka ZDE.

Já se rozhodla, že když mrkev a řepa vydržely v zemi tak dlouho, vydrží tam ještě nějaký den navíc.

A tak jsem dělala to, co normálně moc nedělám. Odpočívala, napustila si plnou vanu v pravé poledne, oběd snědla v posteli u parádního filmu a hlavně tvořila a NEPRACOVALA...

Zahájila jsem dlouho odkládaný projekt další recyklace zbytků přízí. Ovoce a zelenina. Vznikly dvě dýně, na jehlicích je řepa, v hlavě to víří další nejen podzimní vitamínovou inspirací. Parádní i na takovéto domácí učení, např. cizí jazyk - barvy, počty, názvy. Následně jsem připravila v angličtině zapeklitý recept, který budeme z pletého tovaru vařit.

Postupně vyšívám do ježíškového svetru. Žádný plán. Žádné kopírování (inspirace). Jen tak. Metoda pokusu a omylu. 

Z posbíraných návodů a obrázku z netu vznikla závěsná kolébka. Ze starého pevného prostěradla. Foceno v noci po dokončení. Rozpěrka není vybroušená ani natřená. Provizorní závěs na švihadle, kterého se Julie ihned po spatření hlasitě dožadovala. Uklidnila ji dýně. Teď kolébka čeká na razítkování. Na to se tedy těším moc.

Víc takových dnů. Řekl věčný optimista :)

Vlnění zahájeno

Začalo to zjištěním, že spousta lidí v našem okolí vyhazuje ovčí vlnu jako "produkt k ničemu" a uspokojivě to pokračuje tak, že už to začíná být i lehce k prezentaci a mnohdy i lehce k zbláznění.

Minulé roky jsme se učili (opět s použitím velkého podílu dětské práce) prát onu podarovanou a dosti značně znečištěnou vlnu. Vypranou vlnou jsme poté začali izolovat náš dům a já přemýšlela a přemýšlela co dál, tedy až budeme celkově ve vatě (tedy ve vlně).

Kolovrátek mi přišel jako dobrý nápad. Tedy do chvíle kdy jsem k němu sedla poprvé a oprášila i některá lehce přisprostlá slova. Předu. Není to teda žádná liga, ale ty přechody tlustých a tenkých částí mě prozatím nikterak neurážejí, ve tkanině vypadají rustikálně a jak mi sdělily některé profi přadleny: "Jo holka, až se to naučíš stejnoměrný, s vyrobením nestejnoměrný budeš mít asi tak stejně velké problémy, jako teď s vyrobením té stejnoměrné. Takže závěr zní, je to o napředených kilometrech a hlavně té trpělivosti.

Do ložnice mi navíc přibyl tkalcovský stav. Pro znalce 4 listý značky Ashford. Zatím jen na chvilku půjčený, ale už se střádá na vlastní 8 listý.

A tak vzorkujeme a oťukáváme neutuchající svět nových nejen vlněných možností. Zavádíme nový štítek Vlnění a doufáme, že ho postupně zaplníme novými úspěšnějšími a úspěšnějšími pokusy. 

Za otevření další cesty posíláme velký dík do Krkonoš do Domu pod jasanem a za neutuchající inspiraci děkujeme blogu Pásli ovce valašky a nově i komunitě Vlnění.

Ovečku mi za pomoci šikovné paní lektorky udrátovala Julinka na Dni Krkonošských řemesel.           

A začínáme provoňovat blog miminkem :) První boty. Plstěné mokrou technikou. Čekající na tkaničky a snad výšivku.

Navázána nová osnova a začínáme s první domácí vlněnou prací. Béžová vlna od Vlněných sester a ta hnědá vlastnoručně spředená z ovce jménem Večernice.

Vůbec moje první práce na stavu. Neutuchající kombinace plátnové vazby, podélného a příčného rypsu, panamy, kepru a oboulícího kepru. Když zavřu oči vidím rozkresy a v noci se mi o nich i zdá. To růžové je zatkávka. Přijde pryč až z toho bude asi ten polštář. A za pozornost stojí i to, na čem to celé visí. To jsou naše poklady z půdy. Mědlice na zpracování lnu.

První práce - tkaní na rámu. Budou to snad riflové šaty nebo košile pro Julinku.

Šikmé tkaní na rámu - snad vsadka do mého trika.

Šikmé tkaní mě inspirovalo ke zpracování (recyklaci) různých zbytků přízí. A protože je to poměrně nenáročná technika nejen na materiál, ale i na pomůcky, chystám samostatně do některého dalšího příspěvku.