čtvrtek 8. května 2014

Rumunsko den druhý

Ráno to vypadalo, že obloha pohltila všechny barvy a že pěkně promokneme, ale nakonec se to dalo a tak jen trochu povyrostem. Příroda je nádherná, ale co mě osobně fascinuje je jednoduchost místního života. 
 
Kolem paní jsme projížděli. To měla ještě v ruce obrovskou sekeru a mávala. Tak jsem vyskočila s dotazem jestli si ji můžu vyfotit. Paní byla velmi nadšena a chystala se pózovat. Najednou se přiřítil ze zálohy všudy přítomný pes. Paní nemeškala. Zahodila sekeru a sehnula se pro kámen. Inu i lidé se tu mění před očima jako to počasí.
 
Běžná rodina tu vlastní seskupení několika nemovitostí, krávu, koně, vůz, kus lesa, oplocenou pastvinu, vlastní hřbitov a to vše v náklonu kvalitní sjezdovky.

Někdy je prostě nejlepší nic neřešit a běžet,

slézat,

hodit starosti za hlavu,

příliš se neohlížet,

a hlavně nepodlézat.

Musíme si pomáhat.

Žít jednodušeji, ekologicky a

nekonzumně.

Stát si za svým.

Myslet na ty co tu už s námi nejsou.

Smát se.

Věřit v naše děti.

V přírodu.

A taky v to, že každá cesta má svůj cíl.
 
Milujte se a množte se.

 
 
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat