středa 10. září 2014

Domácí škola - příprava

Když si i z úst vlastních rodičů vyslechnete, že musíte mít vždycky něco extra a že dítěti domácí školou a jeho vytrhnutím z kolektivu jen kazíte život, vzedme se ve vás vlna potřeby se obhajovat. Jenže pak to přejde a zase si užíváte velmi dobře uvážené rozhodnutí s pocitem, že děláte pro své děti v dané chvíli to nejlepší, ať si kdo chce co chce říká. A kolektiv? Tím nejlepším je pro nás prostě naše rodina :)

Upřímně po prvních dnech domácího vyučování obdivuji všechny pedagogy, kteří svoji práci dělají s nadšením, zájmem a láskou. 

A první perličky z naší školy:

Já: Co je to rolník?
Dítě: No jak bych ti to řekla. "Rolničky, rolničky" 

Já: Přemýšlej, jak se ještě mohou rozmnožovat rostliny?
Dítě: Plody?
Já: No a v těch plodech jsou? (-semena-)
Dítě: Nevím ... Nápověda?
Já: Začíná to na "S"
Dítě: A druhé písmeno?
Já: "E"
Dítě (vítězoslavně): S E X


(foceno očima a rukama naší domácí školačky)

Hra s kořeny slov - lepení na magnetickou folii.

Nová dětská knihovna.

Zařazování knih nám trvá. Průběžně sepisujeme katalog, který v rámci procvičování řadíme i abecedně. No zatím jsme na 291 knih a něco krabic je ještě nevybalených :)

Táta natřel na zeď magnet, aby ho pak zase schoval pod bílou :)

Mini galerie - největší dílo od nejmenší s názvem "Jak mě píchnul komár".

20 komentářů:

  1. Super, moc vám fandím. Příjemný den M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme. Já věděla, že někde žijí i lidé, co nás nebudou mít jen za alternativce a sluníčkové lidi :)

      Vymazat
  2. Dobrý den, knihovna je moc hezká, líbí se mi i palubky na stropě, věšáky v šatně, které jste ukazovala před časem….. Našla jsem Váš blog náhodou před několika týdny (přes vevka.blogspot). Když jsem podle krásného čalouněného křesla (je super!) poznala, že Váš dům musí být ten, kde se před (mnoha) lety fotila proměna pro Marianne bydlení (ještě to číslo doma mám), bylo mi jasné, že se mi „u Vás“ bude líbit :-). Děkuji za inspiraci, názory i zkušenosti, o které se dělíte. Přeji Vám i celé rodině vše nej a zdravím, Martina Vítová

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je fakt, že naše křeslo s potahem Ozzy Osbourne je v ČR asi jediné :)

      Vymazat
    2. Jéje, konečně mi docvaklo, zkama mám ten zvláštní pocit, že Vaši ložnici znám:-))) se svojí podlahou a dveřmi do dvora je totiž zcela nezapomenutelná:-) musím dodat, že jsme hned šla k dlouhé řadě časopisů s pocitem "to nemůžu najít" a vaše proměna byla v prvním, který jsme namátkou vytáhla:-) no to je teda něco:-) PS. písneš mi do mailu cenu obrazu? Dík K

      Vymazat
  3. Mně se to líbí Peti. Jsem se včera ptala Julči jaká jsi učitelka. Odpověděla mi s úsměvem, že dobrá..!!
    Těším se na perličky z vaší domácí přípravy. Držím Vám oběma pěsti!

    OdpovědětVymazat
  4. přesně ten magnet taky potřebuje, děsně nutně
    PS: rodiče to myslí dycky dobře, dyť ty jsi taky rodič, čas ukáže až vzpomínky děti ti to zhodnotí

    OdpovědětVymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  6. Přeju, ať se hezky daří domácí učení!Já znám rodiny,co učí nebo učily doma tři a ve všech samí spokojení, šikovní, rozvinutí i sociálně zdatní lidé:)

    a překrásná knihovna, obraz i magnety!tu knihovnu bych hned vyměnila:)nádhera!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko díky za povzbuzení. Asi nechám přečíst všem prudičům :)

      Vymazat
  7. Ahoj Petro,
    taky to zvažuji. Naše škola mi svým přístupem vydatně nahrává, abychom se do dobrodružství domácí školy vrhli po hlavě. Dceru už doma učím matematiku podle učebnic prof. Hejného. Tak přeji hodně zdaru a prosím o info, kde jste sehnali ty kartičky na výuku češtiny.
    ahoj Zuzana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko vřele doporučuji materiály z www.tobias-ucebnice.cz
      Nelekej se, že se jedná především o materiály pro děti se SPU. Myslím, že v každém je trochu těch SPU jen se o tom v dnešní době hodně mluví :) Kartičky a spoustu dalšího (třeba krásně zpracovaná vyjmenová slova) jsou přímo z tohoto materiálu http://www.tobias-ucebnice.cz/?34,pavucinka-%E2%80%93-vyjmenovana-slova
      Hodně štěstí v rozhodování a pokud do toho půjdete, budu ráda za každou radu a podnět. Taky začínáme.

      Vymazat
  8. Peti, přeji silné nervy a pevnou vůli, ani ne tak k učení, ale k odražení remcavých řečí všech, kteří "to přece myslí dobře". Vaše dítě - vaše rozhodnutí. Sama jsem mívala na domácí školu negativní názor, ale jak jsem teď taky máma, hodně jsem jej změnila. A dokonce mě mrzí, že teď nemám na domácí výuku nervy. Hodně pozitivních zážitků vám oběma. Ahoj někdy na pletení. Petra

    OdpovědětVymazat
  9. Přesně, jako bych to slyšela! Musíš mít vždycky něco extra - děcko potřebuje kolektiv! Překonala jsem to a nikdy nelitovala, učila jsem dvojčata až do páté třídy, dál jsem měla pocit, že na chemii a jazyky už bych tak moc neměla. Jsem zvědavá, jak to budou hodnotit ony samy, až budou dospělé. Někdy mi povolily nervy... A tak přeju, ať nepovolují ani Vám, ani dětem, protože já jsem nikdy nelitovala a věřím, že ani Vy nebudete! Neposlouchejte okolí, sami by měli strach se vymknout obecné normě a tak ať je radši všecko zatuchlé ve vyjetých kolejích. Domácí škola ever!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Zatím vidím v DŠ jen samá pozitiva. Individuální přístup, dítě nemusí celý den sedět v lavici, jíme zdravě, odpočíváme ve chvíli, kdy to potřebujeme, víc cestujeme, spoustu věcí se naučíme jen tak, mimo školu, třeba jen tím, že si na procházce povídáme nebo zajdeme na výstavu. Nervy zatím dobrý :)

      Vymazat
  10. Moc vám fandím. Nejen proto, že je mi domácí škola sympatická. Ale taky proto, že vím, jak dokáží negativní přístup, narážky a ne-podpora blízkých lidí zkazit náladu a vyvolat pochybnosti. Vy v tom ale máte jasno. :-) Ať vás to všechny baví!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkujeme moc za podporu. Baví nás to. Ani se nepamatuji, kdy jsem se naposledy takhle těšila každé ráno do školy :)

      Vymazat
  11. Kdyby škola! Já to poslouchám u dvouletých batolátek: Potřebuje mezi děcka, doma se nudí! Brečí bez maminky? To se musí zlomit! Co dodat...Já byla doma s dětmi až do alelujá, do školy teda chodí, ale jinak je nám spolu doma dobře a jaktěživo jsme se nenudili...Za to máme slíbeno, až nebudeme mít s manželem důchod:-), že nám budou nosit rohlíky:o)))) Při pěti dětech bychom měli vyžít:-)
    Moc a moc síly přeju, J.

    OdpovědětVymazat