Orientujeme se

Důležité pro lidi všech věkových kategorií. Umět se v dnešním světě dobře zorientovat.

A navíc vždy parta skvělých vyrovnaných lidí. Kategorie od matek s kočárky až k pozdnímu důchodovému věku. Člověk nezávodí v davech, ale tak nějak sám se sebou ve svém světě a čase. Objevili jsme orientační běh aneb 1.závod zimní ligy 2014/2015 Seloutky.

A přestože nám ještě teče orientační mlíko po bradě, dělíme se o první postřeh. Člověk to díky trasám plných milých lidí zvládne i bez mapy, buzoly a piktogramů. Důkazem je toho naše Julie, která běžela po teoretické průpravě sama vlastně úplně poprvé. Když jsem na ni čekala v cíli občas přiběhla nějaká milá maminka a hlásila: "Na trati je holčička v modrém tričku, oranžové čepici, má dva copy a je značně zoufalá." Polévalo mě horko. Vidina uplakaného, vyčerpaného potomka, který už nikdy nenazuje běžecké tretry... Doběhla poslední. Se všemi kontrolami!

Já: Dobrý!

Ona: :)

Já: Koukalas do mapy?

Ona: Ne.

Já: Buzola?

Ona: To nějak nešlo..

Já: Pomohly ti piktogramy?

Ona: Co?

Já: A jak jsi to teda zvládla?

Ona: Ptala jsem se hodných lidí kam mám jít.

No jo, líná huba holý neštěstí. To už říkala naše babička :)