Vejce a já

(Mimochodem tuhle knihu jsem četla před 21 lety, když jsem byla poprvé v porodnici pro naši prvorozenou a pořád mě baví. Kniha i dcera :).

Dala jsem se do zdobení vajec. A učila se od mistryně. Opravdovské malérečky, jejíž maminka byla taktéž profimalérečkou v kolébce folkloru v Břeclavi. 

Pomůcky jsou následující:

- vejce

- sklenice s čajovou svíčkou a prázdné obaly od svíček na rozpouštění vosku

- mřížka na brambory (Břeclavské know how)

- špejle či dřívko se špendlíkem (kreslí se hlavičkou špendlíku)

- pravítka, kružítka, tužky, gumy

- z internetu je možné stáhnout nepřeberné množství předloh a vzorů

- voskovky obyčejné nebo ty opravdové.

O pravých voskovkách pěkně psala Večernice. Doporučuji k laskavému přečtení. 

Barvy si nalámete do kalíšků a rozehříváte nad svíčkou. Promíchávat špendlíkem. Při nanášení by měl být vosk úplně rozpuštěn a špendlík pěkně nahřátý. Jen tak se vám podaří čmárnout pěknou kapku či tečku. Není to tak složité jak to vypadá, ale trochu cviku to chce. Vosk okamžitě zasychá. Opravy už možné moc nejsou.

 A pokud se vám s voskem hned nebude dařit nabízím dvě luxusní řešení. Kohoutka malovala kamarádka Dáša tenkým centrofixem. Tím lze navíc připsat na kraslici pěknou říkačku. 

   KDO JE Z FŇUKÁLOVA, NÉNI Z MORAVY

   NEDÁVÁ TEN, KDO MÁ, ALE TEN, KDO CHCE

   POD NÍZKÝM TLEM  VYSOKO NESKÁKAJ

   PÁNOM SA PRAVDÚ NEZAVDĚČÍŠ

   NEKERÉ ROBY SÚ VŠECKY STEJNÉ

   VŠECI LIDÉ VŠECKO VÍJA

   KDE SA KDO ZRODÍ, TAM SA AJ HODÍ

   HNĚVEM SA LÁSKA ENOM OSTŘÍ

   DLUH JÍ S TEBÚ Z JEDNOHO HRNCA

   NÉ SAMÉ HODY, NEKDY AJ VODY

A já, při pokusu smazat nepovedený modrý vzorek z husího vejce, objevila jsem batiku. Takže rendlík, trochu vody, do ní nastrouhat kousek voskovky a přivést téměř k varu. Na hladinu položit vejce a trošku ho v tom vosku poválet. Vyjmout, setřít ubrouskem a zase znovu. Teď už nestírat a nechat kousky vosku zaschnout. Letos už stihnu jen to batikování...