Máme po dovolené. Jak já se těšila domů...
Můj fototyp pokožky se prostě s ostrým mořským sluncem slučuje pramálo. A položit mě na pláž do písku se zase absolutně vylučuje s mojí mírně hyperaktivní povahou. K moři jezdíme občas. Aby děti neřekly, že jsme je zamlada ani nevyvezli. Děti si to opravdu užily. Zvláště Antonín nechápal to nekonečné pískoviště.
A já si užila tu klesající teplotu z místa A (32 stupňů) do místa B (16 !). A taky začátek letního KAlu pod taktovkou Vlněných sester. Katko moc děkuji za to nakopnutí na dálku. Pod těma palmama internet nějak skomíral a postupně se mi i snad roztékal mozek. Už chladím. A jak to tu vše uvedu do přijatelného stavu, budu pokračovat. Jen doufám, že se mi letní KAL nenabourá do nějakého zimního :)
Jé, to ale vypadá nádherně v této barevnosti!! To bude krásný!
OdpovědětVymazatTaky se mi to moc líbí :)
VymazatPošmourné nebe, na obzoru žádná pevnina, prázdná pláž - nebyli jste u Baltu? :-) Šátek bude epesrádes!
OdpovědětVymazatNebe pošmourné ani nebylo, spíš se stmívalo. Za dne já moc nevylézala :) Prázdná pláž ANO! Byla soukromá. Itálie - palmová riviéra. Šátek bude dárek, ale už teď tuším, že ho chci taky.
Vymazat