Vánoční

Tak jsme nejspíš úplně poslední, v tom našem virtuálním světě, kdo příspěvkuje vánočně. Chvála pomalosti. 

Dneska jsme zapadali sněhem a to najednou poleje krajinu ticho a pokoj. Zvolní provoz a spěch. Antonín mi k vánocům nadělil nechuť spávat po obědě a já mu vlastní postel a pokoj. První noc se mi po tom peřinovém obaleči nadmíru stýskalo, ale teď si užívám třebas jen tu možnost číst si neomezeně před spaním. Lidi, já téměř po dvou letech zase čtu i něco jiného než Mašinku Tomáše. A je to krása. Zvlášť, když vám děti čas od času pomohou v kuchyni a vy moc moc přimhouříte oči nad tím vším kolem toho.

Hvězdičky v jablíčkách ukázali, že se i letos budeme těšit velkému zdraví. Olovo prorokuje samé nadšení, odvahu, podnikání a úspěch. A lodičky se drží pohromadě jako celá naše rodina dosud. Bude dobře. U nás. A určitě i u vás. To vám moc přejeme.

A jak moc se blíží jaro?

Na Boží narození o bleší pootočení

Na Nový rok o slepičí krok

Na Tři krále o krok dále

a na Hromnice už o hodinu více...