Ptám se často. Sama sebe. V kuchyni, na zahradě i jen tak v křesle. Už je pryč několik měsíců. Dneska se poprvé vydala ve Francii do školy a ještě si předtím střihla Španělsko.
Strašně mi chybí. Ale zase si na seznamu můžu odškrtnout, že jedno dítě je prozatím úplně samostatné a ŠŤASTNÉ.
A stejně mi chybí :)
Je krásná. A samostatná. A opravdu vypadá šťastně. Úplný ideál. Ale to stýskání si dovedu představit.
OdpovědětVymazatJe to fakt velký smutek. Sotva to vyleze z puberty a stane se z toho chápající parťák, tak to zmizí do světa :)
VymazatJe skvělá! :)
OdpovědětVymazatŠťastná, samostatná a svoje ... za pár let bych si to moc přála říct i o svých dětech. Snažím se je vést tak, aby tomu tak bylo. :-)
OdpovědětVymazatJe to smutek. Mám to tak se svými dětmi, rozumím ti. Ale je to tak v pořádku, což stejně víš :)
OdpovědětVymazatRozumím ti...taky mi jednou bude smutno...
OdpovědětVymazatTrochu je mi útěchou, že je to úděl všech matek...
Terezce přeju, ať jí štěstí vydrží...
Je to radosť:-) (zatiaľ som ju okúsila len na dva mesiace, z Londýna sa dcéra presunula do školy do Brna, tak snáď už...)
OdpovědětVymazat