Rok a půl se snažím Toníkovi vybudovat denní režim. Jenže on jde napříč jakýmkoliv zotročováním. Některé rituály a jistoty už i přesto vyplouvají na povrch. Třeba vstávání ráno v 5:00 je téměř jistota. Pak sní snídani, pak ji sní tátovi a ve chvilce nepozornosti vybere Julince z aktovky svačinu. Já si pro jistotu ani žádnou snídani nedělám. Nechci ho překrmovat.
Když společně vypravíme rodinu do světa, vyrážíme hospodařit. Nakrmit zvířata, uklidit, dovyklízet zahrádku, ochutnat nové chutě ... Tím si zpravidla vystačíme až do času vaření oběda. A to Toník taky rád. Všechno kolem jídla je zábavné. Vaří mi za zády ze surovin z odpadkového koše a potřebuje na to nádobí ze všech spodních skříněk kuchyně. Pak sní svůj oběd. A samozřejmě taky můj. A následuje další téměř již denní jistota. Po třech pohádkách, pěti lidovkách a jednom vtipu (dneska byl o vlku, co šel do bazénu a zapomněl si plavky a na všechny děti vystrkoval svou chlupatou prdelku) usíná. Po probuzení už až do večera žádné režimové jistoty nejsou. Jen si pravidelně píše čárky. Zatím netuším jejich hlubší smysl, ani souvislost jejich počtu s něčím konkrétním co provádí :)
A v tom málo čase, co mi nechává pro vlastní potřebu, jsem mu spíchla funkční pracovní kalhoty. Po lásce na první pohled k Malabrigu přišla láska k softshelu. Tento byl za malý peníz zakoupen ve FB skupině "Zbytky látek". Přidala jsem k němu klipsy ze starých šlí po dědovi. Žádné podsádky. Materiál je to pružný a tvárný, nijak se nedeformuje. Takže spíchnuto pravda v jedné hodině. Víc ani nemám.
Obdiv! Obr. Za vše!
OdpovědětVymazatKalhoty skvělé, tabule, skvělá, ale ta klec :-D :-D :-D
OdpovědětVymazatPřecházíme na klecový chov :)
VymazatA jak je vidět,dělá všechno důkladně
OdpovědětVymazatPanečku, to je správný kluk!
OdpovědětVymazatMy se snažíme taky o podobný režim, jen ten apetit závidíme. S naší slečinkou (22 měsíců) je každé jídlo utrpení, nechce jíst, denně je to k pláči.
OdpovědětVymazatTak to Antonín nejedl zatím jen ty králičí bobky. Zatím :)
VymazatPeťo, já ty tvé články miluju:-) Velmi často používám onu tvoji kýženou větu, že mám život za odměnu, protože ten rok poslední je taky na po....A Tonín je supr, ten by si rozuměl s našim Jonášem. Jeho nej věta je,, babi poď makat". To je jakákoliv činnost v zahradě, v lese a pod. A fórky má tedy taky. Když jsme věšeli spolu prádlo, tak se schoval za keř. Mrkla jsem co dělá. Oblékal si mé kalhotky a rval se do jedné nohavice. Na otázku, Co to děláš?,mi odpověděl.Śkůšam tvoje tlenky a su malé:-))))). Poslední perlička byla, když učil naši kočku plavat v bečce vody. Málem mě omývali a když jsem mu vysvětlila, že kočka neumí plavat tak odpověděl, ale jo babi umí, víš jak pavala:-)))) Na větu nedělej to, já se bojím, že se ti něco stane odpovídá, ale já ne!:-) A ty Toníkovy čárky by mě taky zajímaly:-))). Pěkné dny podzimní.
OdpovědětVymazatJe fakt úžasné je pozorovat a moc jim do toho života nezasahovat :))) Mají na všechno beztak řešení i bez nás.
Vymazat